Statisíce demonstrantů se sešly v Letenském parku v Praze, aby se postavily proti vládnímu plánu na přepracování financování veřejnoprávních médií
Stovky tisíc demonstrantů se 15. listopadu 2026 sešly v Letenském parku v Praze, aby se postavily proti vládnímu plánu na přepracování financování veřejnoprávních médií. Masivní demonstrace se konala dva dny před výročím sametové revoluce v roce 1989. Účastníci konference vyjádřili obavy, že přesun financování médií do státního rozpočtu by ohrozil nezávislost a demokracii médií.
Navrhované změny ve financování médií
Protest organizovalo občanské sdružení Milion Chvilek. Skupina protestuje proti návrhu zákona, který se snaží nahradit současný měsíční poplatek za vysílání v domácnostech 205 korunami přímo ze státního rozpočtu. Podle tohoto navrhovaného plánu by veřejnoprávní vysílací společnosti čelily plánovanému snížení celkových finančních prostředků o 15 %.
Legislativní proces návrhu čelí kritice. Zákon prošel prvním čtením 24. října 2026, po hlasování v 03:36 po omezeném čase, kdy opozice mluvila. K tomuto brzkému hlasování došlo i přes spornou povahu navrhovaných změn ve struktuře financování médií.
Veřejná opozice a stávky
Rozsah protestu byl značný, s odhady počtu účastníků od 350 000 do 400 000 lidí. Mikuláš Minář, předseda Milionu Chvilek, oslovil během shromáždění dav. Mikuláš Minář prohlásil: "Volená vláda má právo vládnout, ale ne právo na demontáž demokratických institucí." Předseda také poznamenal, že současná situace je mimořádná.
Tato demonstrace navazuje na předchozí průmyslovou akci pracovníků médií. Zaměstnanci veřejnoprávních médií provedli 3. listopadu 2026 stávku na podporu hnutí proti přepracování financování. Cílem stávky bylo upozornit na možný dopad navrhovaného snížení financování televizních stanic o 15 %.
Historický kontext protestu
Umístění rallye, Letenských sadů, má pro Českou republiku významný historický význam. Místo je památkou spojenou se sametovou revolucí v roce 1989, která ukončila více než 40 let komunistické vlády v zemi. Protestující vyjádřili obavy, že nový model financování naruší demokratickou ochranu zavedenou po revoluci.
Napětí kolem návrhu zákona odráží širší obavy ohledně autonomie veřejných institucí. Zatímco vláda se snaží odklonit od poplatku za domácí vysílání, oponenti tvrdí, že přímé financování státního rozpočtu zvyšuje riziko politického vlivu na zpravodajské organizace. Hnutí vedené Milionem Chvilkem nadále zpochybňuje legislativní směřování současné správy médií.
Tento článek vznikl s pomocí AI na základě několika zpravodajských zdrojů a naše redakce ho kontroluje podle redakčních zásad. Redakční zásady · Tipy a kontakt
Komentáře 0